Dnešní obec Vysočany je složena z bývalých osad Housko a Molenburk. Housko se v písemných pramenech objevuje poprvé koncem 14. století jako součást panství hradu Holštejna. Údajně už tehdy stával ve vsi kostl Panny Marie, doložený k r. 1437 (v místě zv. „U kostela“). Zanikl patrně za česko-uherských válek a k jeho obnově již nikdy nedošlo (na jiném místě je uváděno, že v r. 1493 byl vypálen, jako pustý je připomínán ještě v r. 1564). Molenburk byl osadou založenou až v r. 1724 majitelem sloupského panství, hrabětem Karlem Ludvíkem z Roggendorfu (Molenburk bylo jméno osady v jeho rakouské domovině, které nosil i ve svém přídomku). V r. 1817 zde kníže Hugo Salm-Reifferscheidt postavil školu, kostel sv. Cyrila a Metoděje s farou pochází až z r. 1870.

Jak Housko, tak i Molenburk měly v minulosti své vlastní obecní pečeti. Obě ve stylizované, naivní podobě zobrazovaly tehdejší vzhled obou osad. V pečetním poli starší molenburské pečeti tak vidíme jakousi větší budovu s komínem vystavěnou na skalisku, pod ní mlýn na potoce, vpravo listnatý strom (patrně lípu), pod ní spojené iniciály M a R pod korunkou (M – Molenburk, R – Roggeendorf).Opis majuskulou – PECZET. DIEDYNI. MOLENBURG. 1726.

V pečetním poli někdejšího vypáře obce Housko spatřujeme několik malých domků v kopcovitém terénu, mezi nimi několik listnatých stromů (asi lip) a čtyři kříže, z nichž střední – největší – stojí na mohutném podstavci. Opis majuskulou je rovněž český PECET. DEDINI. HOUSKO. 1850. (Obě pečeti jsou vyobrazeny v publikaci J. Kniese, Blanský okres – VM, Brno 1902, s. 31 – viz příloha.)

Předkládaným návrhům znaku a praporu současných Vysočan dominuje tzv. patriarší  kříž, atribut patronů dominanty obce, kostela sv. Cyrila a Metoděje. Kříž vyrůstá z kořenů lípy, což je symbol objevující se jak na pečeti Houska, tak Molenburku (přeneseně jde i o připomínku dávných historických kořenů obce). Hlavní figuru doplňují zlaté hvězdy, přenesené z erbu hrabat Roggendorfů. Jejich vypovídací hodnota je však ještě vyšší, hvězda je totiž také jedním z mariánských symbolů. Ve znaku obce tak současně upomíná na zaniklý gotický kostel v Housku.

Návrhy byly vyhotoveny ve třech barevných verzích. Zatímco červená a modrá se stříbrnou a zlatou jsou erbovními barvami hrabat z Roggendorfu, zelená symbolizuje jak zemědělský charakter obce tak její krásné lesnaté okolí.

 

Miroslav J. V. Pavlů v.r.

heraldik