V roce 1893 byl v Molenburku velký oheň a mimo jiných vyhořely všechny domky podsedníků pod školou. Domky byly postaveny v jedné řadě a zády k sobě  pokryty dochem a tak se oheň nepodařilo uhasit. Zde platil jiný řád a jiný zákon , než jaký mají selské chalupy na horním konci dědiny. Každý baráčnický domek měl svůj omezený prostor a lidské obydlí, chlév i mlátek se ukrčují v jedné budově. Takový tam byl řád. Potom neni divu, že domky chytaly jeden od druhého. Občané ale byli pracovití a do roka zase své domky postavili a již z vepřovic a kryté křidlicí. Od té doby byly postupně opravovány, udělány malé přístavby, ale uličky zůstaly v podstatě takové jak jsou dnes. Tak se podívejte v přiloženém souboru jak vypadají  za krásného jarního podvečera. Dávám je tam touto formou, protože jejich zobrazení je kvalitnější. A.J.