Významní potomci našich slavných rodáků.
Můj přítel RNDr. František Tonar, dlouholetý učitel a historik, napsal řadu publikací, článků a přispíval do různých časopisů. Největší měrou se podílel na vydání knih Karla Hudce =Okolo Molenburka teče voda čisťounká= a románu =Dva dvory=. I ve svých 83 létech se aktivně věnuje historii a v současné době dokončuje připravovaný genealogický sborník o rodu molenburských Hudců, pocházejících ze statku u ?Hadamů?.
Při našem setkání mi vyprávěl, že slyšel již v době svého mládí, z vyprávění a ze vzpomínek svého dědy Vincence (který byl také v Molenburku starostou) a své maminky Anny, nejstarší jeho dcery o hospodářích, obyvatelích Molenburku a jejich životě. Krátce z jeho vyprávění: Děda Vincek (Vincenc Hudec hospodařil na statku č.4 =U Várů=), po tragickém úmrtí manželky (mé babičky) Andělíny, roz. Hlaváčkové-Ševčíkové grunt v Molenburku prodal a s celou rodinou se odstěhoval v roce 1924 do Jehnic. Mé mamince bylo tehdy již 22 let a celé mládí a dospívání prožila v Molenburku. Z Jehnic se provdala za Stanislava Tonara do sousedního Ořešína, kde společně hospodařili na malé zemědělské usedlosti. Maminka velice ráda a často se ve vzpomínkách vracela do svého mládí prožitého v rodném Molenburku a nejrůznější příběhy nám mnohokrát vyprávěla. Vybavují se mi vzpomínky jednak na moji maminku a jednak na její a dědovo vyprávění o Molenburku, které jsem vždy s napětím a velkým zájmem poslouchal. Maminka také ráda vyprávěla o molenburkých vápenících, jak se pálilo vápno, jak ji a ostatní sourozence tatínek (Vincek) brával do Prostějova na trh, kam jezdil s vápnem, jak Lóza, známý molenburský vápeník v době 1. světové války, kdy otec byl na vojně, pomáhal rodině při pálení vápna, jak se svojí maminkou v době nepřítomnosti otce hospodářství samy řídily. Jako nejstarší jí byla vždy pravou rukou ? Ráda vzpomínala na každoroční pouti do Sloupa a do Pustiměře. Mnohokrát nám vyprávěla pověst o nalezeném zvonu u Panské skály, jak pustiměřský zvon od Panské skály vyzváněl, když prý se blížili s procesím k Pustiměři, jako děti jsme vždy s napětím naslouchaly, zda zvon při vítacím zvonění opravdu vyzvání pověst o svém nalezení: ?Svi-ně mě vy-ry-la, pan-na m ne na-lez-la, vzkaž-te ji po-zdra-vit, aby sem při-šla??, ráda vzpomínala na učitele Tenoru, ... a řadu jiných a jiných příhod a vzkazek?
Z výše uvedeného sborníku mi poslal studii o Janu Hudcovi, svém prastrýci, ve které velmi podrobně popisuje život a dílo našeho rodáka Jana Hudce, který má pamětní desku na rodném statku č.1 "U Hadamů". kterou uvádím v příloženém souboru, protože jsem chtěl zachovat její pěknou knižní podobu. Věřím, že mnozí z vás si rádi připomenou naše významné rodáky a jejich život v našem Molenburku. Klepnutím na přiložený soubor otevřete uvedenou studii.
Obrázky přiložené k článku:
02. 03. 2011, Antonín Jirůšek
přečteno71675x, komentáře: 2
přečteno71675x, komentáře: 2
Komentáře k článku:
Vladimír napsal(a):
18. 3. 2011 20:46:17
Často jsme jako kluci jezdívali do Molenburka k HADAMŮM na statek č 1, ale až později jak jsme byli větší a o několik roků starší nás upoutala "PAMĚTNÍ DESKA" na domě kde bylo jméno Jan HUDEC. Po našich dotazech nám otec, který v tomto domě se narodil a několik roků bydlel, sdělil, že jeho otec Karel byl bratrem Jana HUDCE, který byl velice nadaný, věnoval se spisovatelské činnosti a také překladatelské.Až nyní po letech RNDr.František TONAR podrobně popsal jeho životní díla, které zveřejnil v článku na webových stránkách a tak jsem měl možnost rozšířit si svoje vědomosti a dozvědět se více údajů....Také Karel HUDEC synovec Jana HUDCE, který napsal dvě knihy " Okolo Molenburka teče voda čistounká " a román "DVA DVORY", se narodil ve stejném domě a zapsal se také jako jeho strýc do HISTORIE obce, jako i další významné osobnosti.....
--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------
Rodák napsal(a):
2. 3. 2011 19:17:50
S velikým zájmem jsem si přečetl studii RNDr.Františka Tonara o našem rodákovi Janu Hudcovi. Potěšilo mě, že byla zveřejněna v naších stránkách. Mělo by se více věnovat v naší obci památkám zasloužilých rodáků i jiných občanů, kteří pro obec mnoho znamenali. Myslím, že je zbytečné psát, že studie je velmi podrobná a zajímavá. Při přečtení si to uvědomí každý sám. Již v naší kronice je o Janu Hudcovi napsáno mnoho, ale uvedená studie by byla vhodná vytisknout a založit do naší kroniky obce. Jan Hudec si to opravdu zaslouží.
Názory čtenářů v komentářích nejsou názory provozovatele webu, a ten za jejich obsah neodpovídá. Komentáře mohou být kdykoliv smazány.
Nový příspěvek:
(zpracováno za 0.0143270s)