Staré pohlednice vypráví.

Jak ukazují staré pohlednice, v Molenburku byli také vážení obchodníci. Podle uchovaných pamětí starých rodáků, první obchod v Molenburku náležel židovi Bauerovi. Potom v čísle 34, měl obchod pan Šmehlík, který se do Molenburka přiženil z Otinovsi. Krátce zde také působil potravní spolek =U Babušiných= v létech 1881 až 1882, který neměl dlouhého trvání. Krátce před válkou založil si také obchod v =Chaloupkách= pan Josef Němec. V čísle 33 obchodoval také pan Kopka, kde se říkávalo =u Hančiných=. Od nich potom odkoupil obchod pan Kala, syn pana Františka Kaly, majitele hostince. Obchod u Kalů, lépe řečeno u =Kupců=, byl již větším obchodem. Pan Kala byl váženým občanem Molenburka. U molenburských občanů asi jediný nebyl strýček, jak se v Molenburku všem říkalo, ale pan Kala. Jeho kupecký krám =U Kupců= byl na tu dobu v pěkném domku, přes silnici za kostelem,  vedle školy. Mimo provozování obchodu, měl na starosti také účetnictví a úřadování v záložně. Po jeho smrti tetička Kupcova obchod zrušila a jejich syn Leoš, také v obchodování nepokračoval.

  Jak jsem se dočetl ze starých zápisků pana Tomáše Hynšta a vyprávění jeho syna, také Tomáše Hynšta, tak toho využil jeho tatínek pan Tomáš Hynšt z Račic, toho času obchodní příručí , účetní a vedoucí velkoobchodu pana Ambrože ve Vyškově, který se chtěl osamostatnit a zařídit si svůj samostatný obchod.

Po několika jednáních a prohlídce krámu paní Kalové v Molenburku a po zaplacení zápisného u pana Solanského v Blansku, který byl předsedou, se stal členem společenstva živností svobodných a koncesovaných pro soudní okres blanenský. Po vyřízení všech těchto záležitostí se vydal zase na kole domů, přes Olomoučany do Křtin, kde musel zůstat na noc, protože celou cestu z Blanska pršelo. Po ohřátí u kamen a malé večeři ulehl ke spánku. Jaké však bylo jeho překvapení, když za krátkou dobu ho přišel vzbudit četnický strážmistr, legitimoval ho, byl na něho poslán v tom smyslu, že je hledaný postrach okolí lupič Lecián. Nevyspalý se  brzy ráno se vydal domů do Račic. Další den poté,  sepsal nájemní smlouvu s paní Kalovou, které krám patřil a to na dobu pěti roků,  od 1. dubna 1927 do 1. dubna 1932, za obnos jeden tisíc korun ročně, se čtvrtletním předplatným.

Již před podpisem smlouvy měl přichystáno ve velkoobchodu zboží, které mu bylo hned po podepsání smlouvy do Molenburka dovezeno. Takže mohl již 1. dubna 1927 prodávati. Do Molenburka s ním přijela jeho maminka a jako příručí jeho sestra Oldřiška. Ta se po čase seznámila se synem hospodského, Vojtěcha Kaly, kterého si nakonec vzala za muže.

V té době chtěl pan Hynšt všem zákazníkům vyhovět a  co si kdo přál, to mu obstaral. To vyžadovalo každý týden dvakrát, někdy i třikrát zajíždět do Vyškova. Musel tam jezdit na kole  a lidem obstarat vše co si přáli. Protože v domku, kde byl krám, nemohli bydlet, tak si pronajali byt u Nedomů. Tak začal nový život a samostatnost pana obchodníka Hynšta.

Z počátku se panu Hynštovi dařilo a i majitelka domu paní Barbora Kalová byla k němu velmi vstřícná a přívětivá.  Měla svobodnou dceru Žofii a byla by ráda ji panu Hynštovi namluviti. Bohužel neuspěla, protože pan Hynšt již měl v té době svoji milou v Račicích a té se nechtěl vzdát. Od té doby se již paní Kalová chovala k panu Hynštovi zle. Po roce se pan Hynšt se svoji milou v červenci roku 1928 oženil. Svatba byla veselá s muzikanty, =zalikovalo= se, hlavní slovo měla molenburská zalikovačka tetička =Karoščina=, potom se  tancovalo dlouho do noci. Tak  začal jeho rodinný život. Protože u Nedomů bylo málo místa, tak se přestěhovali s manželkou k =Hantoškům= Hejčům.

 Jeho první dopravní prostředek bylo kolo, které po čase nahradil motocykl. Tak plynuly dny, měsíce a pak i roky v práci, radosti i žalosti, které všední život na vesnici přináší. Postupně se jim narodila dcera Oldřiška, Augusta, Tomáš, Miluška a Josef.

  Smlouva s paní Kalovou končila a pan Hynšt byl nucen hledat jiné místnosti pro obchod. Paní Kalová, ještě před ukončením smlouvy o pronájmu, pronajala potají místnosti družstvu Budoucnosti z Prostějova. Pan Hynšt hledal možnosti zřídit obchod v jiné vesnici, ale nakonec se rozhodl postaviti si v Molenburku dům s obchodem. Měl štěstí, že se dobře oženil, jeho manželka byla dcera zámožného rolníka a statkáře a přinesla mu pěkné věno. Koupil si k tomu účelu parcelu od pana Metoděje Kašpárka, hned naproti domku paní Kalové. Neměl ale vyhráno. Začaly veliké problémy s povolením stavby a nakonec i s její kolaudací. Všechno ale pan Hynšt překonal a začal prodávat v nově postaveném domě, ve svém obchodě.